Historie kakaa a výroby čokolády
Když v roce 1492 Kryštof Kolumbus při hledání nové obchodní cesty do Indie nedopatřením přistál v Americe, „objevil“ pro Evropany kromě nového kontinentu i bohatství, o jakém se mu nesnilo. Vedle drahých kovů a kamení čekaly na španělské dobyvatele pro ně dosud neznámé zemědělské plodiny – a mezi nimi i kakao.
Obyvatelé dnešního Mexika a Střední Ameriky používali rozemleté kakaové boby k přípravě zvláštního povzbuzujícího nápoje – čokolády. Ta původní byla hořká, okořeněná vanilkou, paprikou chilli a dalšími přísadami. Kakaové boby sloužily v Mezoamerice také jako platidlo a čokoláda byla považována za nápoj bohů, takže její pití bylo výsadou bohaté vládnoucí vrstvy. Odtud také kakao dostalo svůj název – Mayové věřili, že kakaovník je božského původu, kakao je tedy mayský výraz pro „pokrm bohů“. Zvykem pít nápoj připravený z kakaových bobů, nazývaný „xocolatl“, proslul i aztécký vládce Montezuma, který začátkem 16. století ovládal Mexiko a porobené obyvatelstvo mu ve formě kakaových bobů odvádělo daně.
Do Evropy se kakao a s ním i čokoláda dostaly až v šestnáctém století, přesněji roku 1528, kdy je španělský dobyvatel Hernán Cortés přivezl do Španělska. Množství kakaových bobů dovážených z Ameriky stouplo v 17. století, a to zejména díky tomu, že v letech 1640–1680 byly v Brazílii a na karibských ostrovech rozšířeny plantáže cukrové třtiny. To způsobilo pokles ceny cukru, který si tak mohly dovolit širší vrstvy obyvatel – a oslazené kakao bylo pro Evropany mnohem přijatelnější než původní hořké. Zásadním přelomem ve výrobě čokolády se pak stal vynález Holanďana Conrada J. van Houtena. Ten roku 1828 přišel na postup umožňující oddělit kakaové máslo od kakaového prášku. V roce 1847 Angličan Joseph Fry vyrobil první čokoládu vhodnou k běžné konzumaci a v roce 1876 pak byla Švýcarem Danielem Pietersem vynalezena mléčná čokoláda. Technologické pokroky devatenáctého století učinily čokoládu dostupnou širokým vrstvám a její obliba – stejně jako poptávka po kakau – vzrostla.
Ačkoli se Španělé z obchodních důvodů snažili udržet svůj monopol na obchod s Novým světem, na konci sedmnáctého století již bylo kakao v Evropě natolik rozšířené, že kakaové plantáže zakládali ve svých koloniích v Jižní Americe také Francouzi, Angličané, Portugalci a Holanďané. Podobně jako na jiných koloniálních plantážích i zde byli k práci používáni otroci ze západní Afriky. Důvodem k jejich dovážení byl výrazný pokles počtu původních obyvatel. Kolonisté často nutili příslušníky původních indiánských kmenů vykonávat práce přesahující jejich fyzické možnosti, navíc v podmínkách pro ně nezvyklých.
To mělo spolu s četnými epidemiemi za následek drastický pokles počtu obyvatel – přibližně z 25 na 3 miliony během padesáti let od počátku kolonizace. V zemědělství, a tedy i na plantážích s kakaovníky, se brzy začal projevovat nedostatek pracovní síly. Ten byl řešen dovozem černých otroků ze Španělska, později z Afriky.
V Africe byly kakaové plantáže založeny až v devatenáctém století. Ukázalo se, že pro pěstování kakaovníku je nejvhodnější pobřeží Guinejského zálivu a malé ostrůvky poblíž něj. Roli jakési kakaové brány do Afriky tak sehrály portugalské kolonie São Tomé a Principe a Španělům patřící Fernando Po. Plantáže na těchto ostrovech byly závislé na pracovní síle z Angoly a z Nigérie a od počátku byly známy používáním otroků, a to i přesto, že otroctví bylo oficiálně zrušeno v roce 1875. Postupně se pěstování kakaovníku rozšířilo do západní Afriky, kde velmi rychle zdomácnělo. Zatímco na začátku dvacátého století tvořil americký podíl na světové produkci kakaa přibližně 80 % a západoafrický pouhých 15 %, v padesátých letech už to bylo 60 % pro západní Afriku v porovnání s 30 % amerického podílu. Západní Afrika se tak velmi rychle stala nejvýznamnějším výrobcem a vývozcem kakaových bobů na světě, dnes tvoří západoafrické kakao dvě třetiny světové produkce, v čele s Pobřežím slonoviny, Ghanou a Nigérií.
Koloniální země prosadily s vyhlídkou na budoucí zisky pěstování kakaovníku také v Asii. Dnes patří k nejvýznamnějším asijským pěstitelům kakaovníku Malajsie a Indonésie.
Zdroj: https://www.nazemi.cz/sites/default/files/kakao2014.pdf